Moravská vlajka – vyjádření odborníků
Moravské gubernium
22. března 1807
„Moravské barvy jsou žlutá a červená.“
Jan Chlumský
1848 - poslanec moravského zemského sněmu za Jimramov
„Pravé a prvotní zemské barvy před rokem 1462 byly bílá a červená.“
Karel Vojkovský rytíř z Vojkova
1848 - předsedající moravského zemského sněmu
„Po roce 1462 jsou zemskými barvami zlatá a červená.“
Moravský místodržitel
27. června 1878
„Moravské zemské orgány užívají orlici zlato-červeně šachovanou a žlutou a červenou barvu považují v emblémech, na praporech i na objektech zemi náležejících za zemské barvy.“
Moravský zemský výbor
1896
„Zemské zastupitelstvo pokládá za úřední zemské barvy zlatou a červenou.“
Hugo Gerard Ströhl
1897 - rakouský heraldik, znalec a kreslíř
„Mähren führt Gelb über Roth, die Farben seines geschachten Adlers.“
(Moravu reprezentují žlutá a červená (žlutá nahoře), barvy její šachované orlice.)
PhDr. Bertold Bretholz
1915 - moravský historik, editor a archivář
„Za authentické barvy moravské platí červená a žlutá (zlatá), jež také mor. zemským výborem a mor. guberniem (místodržitelstvím) po celé století 19. za pravé byly uznávány. Jestliže se před tím vedle nich užívalo také barvy červené a bílé, stalo se to asi jenom z neznalosti privileje z r. 1462.“
prof. PhDr. Jindřich Šebánek, DrSc.
1938 - český historik a archivář
„Barvy praporů odvozují se od barev příslušného znaku. Pevná pravidla pro odvození nejsou, zpravidla klade se barva znamení navrch praporu, barva štítu naspod praporu… Barvy moravské jsou utvořeny poněkud jinak, totiž od šachování orlice.“
PhDr. Pavel Michna
1990 - moravský archeolog a památkář
„Pozoruhodné je, že modrá nebyla nikdy připojována a zůstávalo obvykle při ‘bikolóře’… Jsou tedy historické důvody – a ty jsou zde rozhodující – pro to, abychom i nyní považovali za barvy Moravy žlutou a červenou.“
Doc. dr. Lubomír Havlík, DrSc.
1990 - moravský historik
Doc. Havlík zveřejnil v roce 1990 v časopise Moravskoslezská orlice článek s názvem Symboly moravské identity, zabývající se moravskými symboly.
Přepis článku do pdf (pdf, 143 kb)
RNDr. František Pícha
2009 - místopředseda Moravské genealogické a heraldické společnosti
„Žádné vexilologické pravidlo nezakazuje pokládat znak na list vlajky.“
PhDr. Milan Buben, Ph.D.
2009 - český historik a heraldik, magistrální rytíř Suverénního řádu maltézských rytířů
„Vlajka Moravy je žluto-červená bikolóra.“
Mgr. Pavel Fojtík
2010 - expert podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a místopředseda České vexilologické společnosti
„Barvy moravské vlajky žlutá a červená jsou odvozeny od zlato-červené orlice… Moravskou vlajku respektuji.“
JUDr. Eliška Balaščáková
2010 - vedoucí Odboru vnitřních věcí Magistrátu města Brna
„Moravská vlajka… byla obdélníkového tvaru s poměry délky a šířky 3:2 s dvěma stejně širokými vodorovnými pruhy. Horní pruh byl žlutý a dolní červený. Barvy vlajky byly odvozeny ze zlatočervené varianty šachování moravské orlice.“
doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.
2012 - Katedra ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity
„Žlutočervenou moravskou vlajku stále upravují předpisy vydané v 19. století, protože i zde platí recepce práva habsburské monarchie novým československým státem, který převzal platné právo na území Čech, Moravy a Slezska, ať již bylo vytvořeno ústředními orgány ve Vídni či orgány zemí. (Čl. 2 zákona č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu československého.) V roce 1920 byl přijat nový zákon o státních symbolech, který se však nijak nedotkl zemských vlajek. (Nepravdivý je údaj, že československý parlament v roce 1920 zakázal vyvěšování moravské vlajky.) Moravského znaku se dotkl tak, že změnil šachování orlice ze zlaté na stříbrnou. V roce 1936 zákon o užívání symbolů výslovně počítal s tím, že stávající znaky a vlajky samosprávných korporací může měnit Ministerstvo vnitra, pokud nejsou součástí státního znaku. (§ 3 zákona č. 269/1936 Sb., o užívání vlajek, znaků a jiných symbolů, jakož i stejnokrojů a odznaků, a o opatřeních proti závadným označením.) V takovém případě mohl být znak změněn jen zákonem. Fakticky se tedy rozdělila případná změna zemských znaků, které byli součástí středního (Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko, Podkarpatská Rus) a velkého (dále ještě Těšínsko, Opavsko, Ratibořsko) československého státního znaku, a zemských vlajek, které součástí státní vlajky československé nebyly. Zemský znak mohl změnit jen parlament zákonem, zemskou vlajku mohlo změnit Ministerstvo vnitra. Ovšem žádná změna zemského znaku, ani vlajky se nekonala. Po roce 1989 se znovu začalo uplatňovat užívání moravské vlajky… Většinou se znak nebo jeho podstatný prvek na vlajce užívá tehdy, když se má odlišit státní vlajka od národní (Rakousko) nebo vlajky dvou státu (Slovensko a Rusko).“
Moravská
